Čínský nosič vody a hliněné nádoby.

V Číně měl jeden nosič vody 2 velké hliněné nádoby. Visely na obou koncích hole, kterou nosil na ramenou. Na jedné byla prasklina, zatímco ta druhá byla dokonalá a vždy nesla plnou míru vody. Na konci dlouhé cesty, která trvala od potoka ... až k domu, měla prasklá nádoba vodu už jen do půlky. Dva celé roky to takto šlo, nosič vody nosil do domu každý den už jen jeden a půl nádoby vody. Samozřejmě dokonalá nádoba byla pyšná na svůj výkon, vždyť to dělala dokonale. Ale chudák prasklá nádoba se styděla za svoji nedokonalost a cítila se uboze, protože byla schopna jen polovičního výkonu. Po dvou letech soužení oslovila nosiče u potoka: 'Stydím se, protože voda teče po celé cestě domů.' Nosič jí na to odpověděl: 'Všimla sis, že květy rostou jen na tvé straně chodníku a ne na straně druhé? Je to tak proto, že já jsem vždycky věděl o tvém nedostatku a na tuto stranu cesty jsem posadil semena květin. To ty jsi je každý den zalévala, když jsme se vraceli do domu. Dva roky sbírám tyto krásné květiny, abych si ozdobil svůj stůl. Kdyby nebyla taková, jaká jsi, tak by tato krása nerozžarovala můj dům. 'Všichni máme své osobité chyby. Všichni jsme prasklé hliněné nádoby. Ale tyto praskliny a chyby, které jsou v každém z nás, dělají náš život tak velmi zajímavým a vzácným. Jen každého musíme přijmout takového, jaký je, a uvidět v něm to dobré

Sdílet na Facebooku