Ozdobený stromeček pochází z Německa Historie vánočního stromku, oblíbeného po celém světě, se začala psát v německém protestantském prostředí. První písemná zmínka o stavění ozdobeného stromku pochází z roku 1507 od kazatele Geisler z Alsaska. Johann Wolfgang Goethe popisuje stromek u strýce v roce 1765. V roce 1815 zmiňuje první stromek v Gdaňsku, v roce 1817 ve Vídni, v roce 1819 v Budíně, v roce 1837 v Paříži, v roce 1828 ve Westminsterském paláci v Londýně av roce 1833 v Římě. Původ vánočního stromku však není biblický ani křesťanský - sahá snad až k římským oslavám slunovratu - Saturnálie. Jakýmsi pokusem o jeho biblické zdůvodnění byly slova proroka Ozeáše"Já jsem jako zelený cypřiš, tvé ovoce pochází ode mne". Na naše území se tradice zdobit vánoční stromeček dostala až koncem 18. století z Německa. Nejprve se zdomácněl v městském prostředí a až koncem 19. století začal pronikat na venkov. Na východní Slovensko se dostal dokonce až mezi válkami. Do té doby se v pokojích věšely různé slaměné předměty, snopy obilí a zelené větvičky. Také stromeček bydlel zpočátku zavěšený v koutě nebo ve středu pokoje vrcholem k zemi. Jednoznačnou příčinu, proč se právě jehličnatý stromek stal symbolem Vánoc, neznáme. Jisté však je, že je s nimi spjat velmi pevně. Zdobí ho i ateisté, výjimku tvoří pouze Svědkové Jehovovi, kteří neuznávají žádné svátky. V lidových obřadech symbolizovala zeleň zrod nového života. Stromy požívali velkou úctu. Připisují se jim schopnost zahánět zlé duchy, až do středověku se pod stromy pohřbívali, zelenými větvičkami se hledali poklady a zaháňali čarodějnice. To však souviselo spíše s pověrami ve venkovském prostředí, kam vánoční stromek pronikl až později. Jeho tradici založilo město jako výsledek estetizace svátečního obřadu. Vesnice obohatila estetickou funkci stromečku ztotožněním se svými magickými úkony. V lidovém prostředí se zdobil nejrůznějšími plody: jablky, ořechy, věnečky z luštěnin, obilnými snop nebo koláčky. Ve východních lokalitách vyjadřoval blížící se jaro, a proto na něj připevňovali ptáčky ze slámy nebo cesta a výdušky vajíček. Symboliku bohatství a hospodářského zdaru překryla v některých oblastech léčebná funkce. Na východním Slovensku chránil prut z vánočního stromku dobytek před vorožilami - striga a zvířata se jím vyháněli na první pašu.
zdroj: SITA Sdílet na Facebooku
|
