Vítejte v internetovém obchodě vánočních stromečků na vánoce.

Magické vánoční obřady měly zajistit hospodářský úspěch.

Vánoce byly až do 16. století zároveň novoročním oslavou, protože 1. leden se chápal jen jako osmý den vianočný. Začínal se jimi nový hospodářský rok, a proto byly protkáno množstvím magických úkonů, které měly zajišťovat prosperitu hospodářství a rodiny. Lid věřil, že "jak bylo přes Vánoce, bude i po celý rok". Po vesnici chodili mládenci v maskách kozy nebo býka s magickou plodonosný funkcí. Symbolizovaly potenci a během výstupu v každém domě se vyváľali v hnoji nebo na zemi, čímž jí předali sílu své plodnosti. Důležitým předmětem plodonosný magie byla sláma, a to nejen v Evropě, ale iv Asii, Americe a Tichomoří. Lidé ji stlali pod štědrovečerní stůl a spávali na ní. Vianočná sláma se podkladala pod slepice, aby dobře nesly, obväzovali se jí stromy, aby dobře rodily, nebo se pálila na obilném poli. Magickou funkci lidé připisovali i závěsným slaměným předmětům, které nazývali kvočna, pavouk nebo slaměná baba. Byly to předměty upletené ze slámy nebo klásky připevněné do bramboru a ozdobené srstí, stuhami a polními plodinami. Někdy měli stromových tvar a byly vlastně předchůdci vánočního stromku. Po Vánocích jejich hospodyně odkládali do komory a používali jako magický předmět v lidovém léčení. Z dalších zvyklostí lze zmínit železnou řetěz, kterou se omotali nohy stolu, což mělo zaručit soudržnost rodiny. Gazda dávali k štědrovečerním stole i dožínkového věnec, aby si zajistili dobrou úrodu v následujícím roce.
zdroj: SITA

Sdílet na Facebooku