Podle tradice velké svátky slaví v předvečer.

Slavení Vánoc vtiskli v našem kulturním prostoru osobitou tvář křesťanství. Podle tradice provádějících ze židovství slaví křesťané velké svátky už večer před jejich skutečným termínem. Proto máme Štědrý večer 24. prosince a půlnoční mši svatou v noci z 24. na 25. prosince. K slavnostně prostřenému stolu si lidé usedali podle starého zvyku po objevení se první hvězdy na obloze. "Když pozdější zasedneme, budeme v létě opozdí s robotem," připomínalo se v vesnických domech. Po večeři se děti rozběhly po sousedech zpívat pod okny koledy, za což je v každé rodině počastovali vianočnými dobrotami.

Slavnostní atmosféra vrcholila půlnoční mší svatou, která patřila mezi nejnavštěvovanější a nabývala dokonce ekumenický charakter, protože v tento den přicházely do kostela i nevěřící nebo příslušníky jiných náboženství. Na mnoha místech se tato svatá nazývá utiereň, což je odvozeno od slova utro, jutro - ráno.

Hned zrána na svátek Božího narození - 25. prosince, se slúžievala tzv.. pastýřská mše. Dopoledne bylo plné vinš a žičení, po hlavní mši svaté se však lidé spěchali domů, protože prý kdo doběhl první před dveře, první obstál v pracích na poli, první skončil jarní i letní roboty, pozvážal z pole úrodu a předběhl ostatních s mlatbou. Zbytek dne charakterizovalo domácí silencium (ticho). Platil přísný zákaz všech prací, na oběd se jen prihriali jídla od večera a rušit sváteční klid návštěvami se považovalo za společenskou netaktnost. Lidé se měli zamýšlet nad příchodem Spasitele na svět a děkovat Bohu za tuto milost.

Atmosféra druhého vánočních svátků, zasvěceného prvnímu mučedníkovi - svatému Štěpánovi, byla mnohem volnější. Mládenci vybírali od dívek "sváteční" za postavení vánočního stromu uprostřed vesnice a za výzdobu chrámové lodi. Odpoledne hrávali divadla a večer patřil svätoštefanskej veselky. Až touto taneční zábavou se vlastně končilo postní adventní období, kdy byly hlučné svatby a jiné radovánky zakázáno.

Sváteční atmosféru částečně zopakoval silvestrovský večer, podobný zejména jídelníčkem tomu štědré. Vyvrcholením byl svátek Tří králů nebo Zjevení Páně 6. ledna a následná neděle, která je posledním vianočným dnem. Po tomto termínu se v kostelech přestanou zpívat vánoční písně, odstraňuje se vánoční výzdoba a betlémy mohou zůstat pouze v bočních kaplích.
zdroj: SITA

Sdílet na Facebooku